Myslím, že každý pejskař má své oblíbené plemeno. Já si vybrala právě Aljašského malamuta. Pro jejich krásu, temperament, ochotu být stále v pohybu a pro jejich přítulnost k lidem. Není to žádný obránce a je to pes, který potřebuje pohyb a zábavu, ale s tím by měl počítat každý, kdo si chce zvolit za společníka toto plemeno. Říká se, že kdo si pořídí seveřana, buď už nikdy takového psa nechce, nebo nezůstane pouze při jednom. Můj je tedy určitě ten druhý případ.

Svoji první malamutku - Cookie Kaskajetama neboli Ritu - jsem si pořídila v roce 1995. Tenkrát jsem měla ještě koně a Rita byla můj věrný společník a průvodce na vyjížďkách. Koně chodili denně ven a Rita běhala s námi. V zimě za námi hopkala v závějích a v létě se vždy utíkala zchladit do řeky. Právě s ní jsem se zúčastnila prvních výstav, vstoupila do Klubu severských psů a postupně se zasvěcovala do chovu seveřanů. Ve dvou letech byla úspěšně uchovněna a já se těšila na štěňátka. Ritě však nebylo dáno, aby se stala maminou a já si tak na svůj první vrh musela ještě chvíli počkat. Přičemž chovatelská stanice Polární úsvit byla založena v roce 1997.

V roce 2000 k nám přibyl pes Just Fur Fun Shamanrock zvaný Jessie. Tentokrát jsem chtěla psíka na výstavy a sáhla jsem do osvědčeného a úspěšného chovu manželů Seidlových. Rozhodně jsem neprohloupila a přivezla jsem si domů kuličku k zulíbání. Jeho úspěchy na výstavách mě povzbudily a vrhli jsme se do výstav přímo po hlavě. Hned dva roky na to jsme si přivezli fenku Delightful Anny Inditarod „Annie“, abychom na výstavy mohli jezdit s dalším pejskem. Právě na Annie jsem založila svůj chov a odchovali jsme na ní opravdu nádherná štěňátka. Mnozí z nich jsou velmi úspěšní jedinci na výstavách a působí v chovu, v Čechách a hlavně v zahraničí. Výstavní kolotoč jsme zatím nijak nezpomalili a jezdíme po výstavách v celé Evropě. Pravidelně se zúčastňujeme největších výstav jako je Evropská či Světová, pokud jsou alespoň trochu na dosah. Obrovskou radost nám působí fenka Aura Polární úsvit z našeho prvního vrhu, která se velmi brzy stala Interšampiónkou a dnes je již šampiónkou 7 států. Mnohokrát obdržela titul BOB, což není pro fenu zrovna jednoduché. Dnes už je cestování po výstavách o to hezčí, že tam člověk neveze jen svoje psy, ale také tam potkává své odchovy a jejich potomky. Vždy je velmi příjemné potkat majitele našich odchovů a zase si pomazlit to svoje „štěňátko“.

Naší pejskové jsou samozřejmě v první řadě naši kamarádi, mazlíci a členové rodiny. Snažíme se jim poskytnout ten nejlepší domov, kvalitní jídlo a hlavně dostatek pohybu. Nemáme nijak velkou zahradu, a tak každý den chodíme na dlouhé procházky a v létě na řeku, kde se vydovádí a zároveň ochladí. Jakmile to počasí dovolí, tak bereme kolo nebo koloběžku a jezdíme si pro radost. Nejkratší trať jen tak na proběhnutí je dlouhá 7 km, a když trénujeme na podzim a v zimě, tak jezdíme až 25 km. Úzce spolupracujeme s chovatelskou stanicí Železný vrch a naši psi se s Vláďou Vraštilem zúčastnili nejednoho závodu s velmi pěknými výsledky. Trénink je na mě a závody na Vláďovi. Ptáte se, proč nejezdím sama? Výstavy, závody, trénink, vše se doopravdy časově a v dnešní době ani finančně dělat nedá. Nicméně pejsci přibývají, a kdo ví, co přinese budoucnost ;-)

Psi jsou celoročně venku v kotcích, ale mají téměř stále k dispozici zahradu, která není sice nijak rozlehlá, ale pro jejich hrátky určitě stačí. Štěňátka odchováváme první 3 až 4 týdny v bytě, kde jsou i s maminkou pod stálým dozorem. Každý zodpovědný chovatel by vám řekl, kolik nocí nespal, aby nepropásl porod či aby byl fence na blízku v prvních dnech po porodu. Chov sebou nenese jen radost, ale je to také především velká odpovědnost, mnoho starostí a finančních nákladů. Roztomilé malamutí kuličky, jak říkáme štěňátkům, jsou však tou největší odměnou a člověku to dodává sílu v chovu pokračovat. Stejně tak posléze úspěchy odchovů na výstavách, na závodech, v chovu a vědomí, že jsou součástí jiné rodiny, která pejska bezmezně miluje. Zatím snad mohu říct, že jsem vždy vybrala vhodný domov pro svá štěňátka a snažím se proto dělat opravdu maximum. S majiteli našich štěňátek se snažíme být stále v kontaktu. Krycí psy pro náš chov vybíráme velmi pečlivě a věřte, že nás nezastaví žádná vzdálenost. Zatím nejdále jsme byli krýt na Maltě. Každý vrh se snažíme pečlivě naplánovat, aby měl nějaký smysl a byl přínosem pro chov Aljašských malamutů. Díky tomu, a také díky úspěšným odchovům, jsou mnohá naše štěňátka rezervovaná ještě dříve než se narodí. Plánujeme vždy jen jeden, maximálně dva vrhy ročně. Našim cílem není produkovat štěňata a pak pro ně hledat majitele. Našim cílem je odchovávat kvalitní a zdravé potomky. Do budoucnosti máme mnoho plánů, které jsou však limitované nejen financemi, ale také množstvím pejsků, které můžeme a chceme mít. Nyní máme 5 psů, což je pro nás maximum. Musíme mít stále dostatek času a lásky pro každého z nich a chceme, aby byli součástí rodiny a naší smečky, tak jak je tomu doposud.

Po předešlé domluvě uvítáme doma každého zájemce, který by chtěl toto nádherné plemeno více poznat.