Chtěla bych tuto vzpomínku věnovat jednomu krásnému malamutímu miminku, kterému bohužel nebylo dáno, aby z něj vyrostl statný velký pes. Byl se mnou přesně jeden měsíc, ale nikdy na něj nezapomenu. Byl krásný, hravý, velmi pozorný a roztomilý, asi tak jako všechna štěňata v jeho věku. Zemřel v den, kdy mu byly tři měsíce…Mnoho lidí se mě dodnes ptá, proč tenkrát umřel. Cherryho jsem vybírala z dlouho očekáváného vrhu manželů Seidlových v CHS Shamanrock. Byl synem zapůjčeného a výstavně velmi úspěšného psa Ch.Moon Song´s Captain Moon Ray a stejně tak úspěšné matky MultiCh. Blessed Love of Montego. 
Během chvilky se stal kamarádem naší malamutky Rity a plánovali jsme společné výstavy, vycházky, sport a vůbec vše, co si člověk přeje, když si pořizuje malamutí miminko. Bohužel i přesto, že byl pravidelně očkován a pohyboval se pouze na rozlehlé zahradě, tenkrát ještě u mých rodičů, dostal pravděpodobně hepatitidu. Čtyři dny a čtyři noci jsme bojovali o jeho život.
Dny jsme trávili na veterině v HK a v noci jsem ho držela v náručí u mě doma. Byl to čtvrtek, kdy mi vydechl v náručí na veterině naposled. 100% příčinu nedokázala říct ani pitva a pro mě to jsou velmi bolestné vzpomínky na malý malamutí život, který odešel dříve než kdokoli z nás čekal. Dodnes jsem však vděčna rodině Seidlových, jak se k celé situaci postavili a přesto, že to nebyla jejich vina a mohli mě podezřívat ze zanedbání péče o štěně, které mě svěřili, tak jsem od nich nikdy neslyšela jediného vyčítavého slova. Naopak, velmi mi pomohli se s celou situací smířit a svěřili mi jiného chlapečka z dalšího vrhu – Jessieho – IntCh Just Fur Fun Shamanrock. Zato jim tu chci moc poděkovat, protože dnes jako chovatelka si nejsem jistá, jak bych celou situaci přijala já v pozici chovatelky. Bylo to kruté, ale přesto velmi poučné „člověk míní a příroda mění“. Bohužel někdy je osud našich chlupatých kamarádů stejně nezvratný jako osud nás lidí..