Cookie Kaskajetama Rita
Český veterán šampión
* 23.04.1995 - † 21.02.2009
DKK 0/1

Rituška byl můj první malamut vůbec. To pro ní jsem si jela jako mladá holka zblázněná do malamutů k manželům Dědičovým. Přivezli jsme si domů 4 měsíční zvědavou rošťandu. S Ritou jsem strávila strašně moc času u koní a poté na společných vyjížďkách. Zatímco já jela dlouhé hodiny na koni, Rita na volno běhala okolo nás a užívala si pohybu. Milovala koně stejně tak jako já. Ještě ve stáří, když už jsme koníky neměli a ona je někde viděla byla úplně u vytržení. Čumáčkem jim vždy jemně dloubala do břicha a ti naši koníci jí už znali a nechali si to líbit. Byl to takový její pozdrav směrem k nim. Byla to typická malamutka, přátelská k lidem a lovec každým coulem. Dodnes bych nespočítala ty slepice, které chodila potají krást k sousedům. Přitom naše nechávala být! Z Rity nikdy nebyla šampiónka na výstavách. Přesto dnes oceňuji její krásný tmavý pigment, plnochrupost, nůžkový zkus a velmi lehký prostorný pohyb. Bohužel, nikdy neměla štěňátka. Pokoušeli jsem se jí nakrýt, ale trpěla na záněty dělohy a tak jsem se jí na radu veterinářů rozhodla nechat v 5ti letech vykastrovat. Asi díky tomu byla do poslední chvíle stále stejně hezky stavěná jako zamlada. I přesto, že se říká o malamutech, že to nejsou psi jednoho pána a změny nesou bez problému, tak u ní to tedy nikdy nebyla pravda. Těžce nesla situaci, kdy jsem se vdala a přestěhovali jsme se o 2km dál. Každý den mi doslova zdrhla a vrátila se domů k našim. Poté, co se k tomu přidali ještě bitky s mladší fenou Annie, tak jsem se rozhodla, že jí nechám u mamky. Tam, kde byla Rita od mlada, kde to znala, kam se vracela a kde měla obrovskou zahradu. Poslední čtyři roky byla ve společnosti mojí mamky a nevím, zda měla mamka víc ráda Ritu nebo Rita mamku. Zkrátka se z nich stala nerozlučná dvojice.
Život dopřál Ritunce téměř 14 krásných let, ale i tak byl její odchod pro nás všechny velmi těžký. Chci poděkovat mamce, která se o ní do poslední chvíle starala. Ritunka bojovala necelých 14dní s následky mrtvice. Byla moc statečná a šikovná, když se její stav začal zhoršovat rozhodli jsem se pro eutanázii. Věřte, že i u velmi nemocného a starého pejska to je těžké rozhodnutí. Nicméně při vzpomínce na slova psí modlitby "Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti skonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň v této chvíli se mnou" nebylo možné jednat jinak. Rita umřela doma, v mém náručí a spinká na své zahradě pod stromem, kde vždycky ráda lehávala. Nikdy na Tebe nezapomeneme....